POLNÍ  LETIŠTĚ  V TOVAČOVĚ

  
     
 

Úvodním  slovem k  historii  polního letiště v Tovačově bych rád  předem podotkl pár slov.  Již v předešlém článku na  webových  stránkách  p. JUDr. Jaroslava Krempla a  také  v  Novém Přerovsku  z  30. září 2005  uveřejnil p. Bohumil Venclík článek o tovačovském polním letišti.  Zaujalo mne to,  že o tomto letišti není zmínky v žádné  publikaci regionálního významu, v kronice  města  Tovačova,  tak i v kronikách okolních obcí a moc informací o tomto letišti dosud nebylo. A tak jsem  se rozhodl,  že se  pokusím  pátrat  po  historii  tohoto letiště,  jelikož osobně se hlavně  zabývám  historií z období let 1933-1938.   Jediným  zdrojem  informací,  který mě  napadl,  byl  Vojenský historický ústav v Praze.  Odtud  jsem dostal odpovědi  od  p. PHDr. Jiřího Rajlicha,    který  mi  sdělil,    že  VHÚ  nemá  žádné  doplňující  informace  k  tomuto  letišti a následovně mi doporučil se obrátit na Vojenský ústřední archiv v Praze.  Sám mi posloužil jedinou dílčí informací,  kterou jsem  do  textu   začlenil  o  genmjr. v. v. Karlu Mrázkovi.   Od  Vojenského  ústředního  archivu   jsem  obdržel  rozsáhlou odpověď, kterou nyní rozepisuji do textu.

  
     
              Přes časově  náročné vyhledávání ve fondech  Vojenského ústředního archivu v Praze  nebyla  nalezena  informace o tom, že by polní letiště v Tovačově bylo uváděno mezi stálými vojenskými a pomocnými vojenskými letišti.  Nenachází se ani v oficiálním přehledu čs. letišť z r. 1938 (po Mnichovu),  ani v dodatcích z března 1939 (ani u distribučních letišť). Tato letiště  byla  budována   Ministerstvem  veřejných  prací   podle  programu  MNO.   Bylo  hledáno  ve  věcných  rejstřících nezinventarizovaného fondu  MNO,  III. odbor, r. 1936-1939;  v  nezinventarizovaném  fondu  Velitelství III. a  IV. sboru, stavební   ředitelství,   r. 1937-1940;  ve  zinventarizovaném  fondu  MNO,  hlavní štáb,  1. a 3. oddělení,  r. 1938 a 1939, a to včetně tzv. „Ankety.“  
              Jediná   zmínka  o  tomto  letišti  je  uvedena  v   Operační směrnici č. 1 velitele 2. armády z 26. 9. 1938.  Tato směrnice  je  uložena  ve sdruženém  fondu  Velitelství  útvarů  za  branné  pohotovosti státu  v  roce 1938,  konkrétně u velitelství J. Palacký (3. operační oddělení hlavního štábu v mobilizaci), kterou níže rozepisuji.  
     
 

 
     
 

Výňatek z kopie Operační směrnice č. 1 z 26. 9. 1938, obdržená od VÚA

 
 

(vlastnictví autora)

  
     
              Úkolem 2. armády  bylo  uhájit  stálá  opevnění  na  všeobecné  čáře:  Suchý vrch - Králíky – Staré Město – Horní Benešov – Opava – Mor. Ostrava – Těšín  s  těžištěm  sil na západě.  Pásmo 2. armády  tedy  leželo mezi  městem Králíky na západě a  Jablunkovským průsmykem  na východě.  Velitel 2. armády divizní generál Vojtěch Luža, rodák z Uherského Brodu,  požadoval položit těžiště odporu v případě postupu německých jednotek buď z východní strany Hrubého Jeseníku tak i  na  západní  straně  Hrubého Jeseníku od hranic  Československa s Polskem.  V případě obou  možností  udržet lesní prostor Šerák 1351 a Orlík 1205.  Zálohy chtěl  umístit tak,  aby mohly  čelit  západnímu i východnímu pronikání  nepřítele do Hrubého Jeseníku.  Na Tešínsku  chtěl  zajistit  jižní  křídlo proti  obchvatu  hlavního  postavení  z  jihu.  V této operační směrnici  se  jednalo o sestavení vojsk a  určení  jejich  formací  v  případě  napadení  státu,  což  formovalo dělostřelectvo, letectvo s OPL (Obrana proti letadlům) a ženijní vojsko. Stíhací peruť III/2, jejíž složku tvořily letky 33, 35, 52;  začleněná do stíhacího letectva  2. armády,  jejímž velitelem byl pplk. Václav Liška,  měla  zajistit  nástupový  prostor  2. armády  (viz opevnění na všeobecné čáře) v pásmu velitelství 2. armády podle zvláštního rozkazu.  Základním  letištěm se stal Tovačov, záměnné mobilizační letiště za Olomouc a Čejč.  Plochu,  která byla využita jako polní letiště v lokalitě trati Skašov u dvora zvaném  Ludvíkov,   na  majetku majitele panství  W. Gutmanna  pro stíhací peruť III/2,  navrhl nadřízeným  por. let. Karel Mrázek (později genmjr. v. v.) jako použitelnou pro případ mobilizace,  což se také stalo a za mobilizace ji používala právě letka 33, který byl zrovna jejím velitelem. Používanými letadly této stíhací perutě byly AVIE B-534.  
     
   
       
 

Avie B-534 v letu

Letci 31. letky při odpočinku u Avií B-534 v Hradci Králové

  
 

(ilustrační foto)

(ilustrační foto)

  
       
                Kromě  toho  mohlo  být  použito jako pomocných  letišť pro jednotlivé  roje  všechna letiště v pásmu 2. armády. Do  zahájení  nepřátelství  letectvo nesmělo  létat  do zakázaného pásma – 10 km od hranic.  Zde  končí  zmínky o letectvu v operační směrnici.  
                Bohužel  více  informací o letišti a něco o letcích této perutě se již zjistit nedalo,  jelikož pan genmjr. Karel Mrázek zemřel 5. 12. 1998 ve věku 88 let.  
     
  Rád uvítám další informace, podněty, ale i dotazy o tomto polním letišti na níže uvedených kontaktech.  
     
   

Jaromír Otáhal ml.

  
       
       Kontakt:  Jaromír Otáhal    
                      Citov 175    
                      751 03  p. Brodek u Přerova    
                       tel.: 776 264 544    
                       e-mail: jaromir.otahal@seznam.cz